K DOKTOROVI? S BALÍKEM PAPÍRU

Patříte-li mezi ty, jejichž doktor sídlí v jedné z poliklinik, které pamatují socialismus, jistě víte o čem mluvím.
Toto se Vám zřídka kdy stane v nemocnicích nebo soukromých klinikách. Vlastně se Vám to nemůže stát nikde jinde než právě v pokrokem zapomenuté poliklinice jednoho z našich okresních měst.

Pevné nervy

Nemám zdání čím to je, ale na těchto místech oproti jiným zdravotnickým zařízením je na první pohled znát převaha seniorů, kdy každý z nich je nejvíce nemocný ze všech. Nemám ani tušení jestli v čekárnách sedí již od předešlého večera, mají kopii klíče od hlavního vchodu nebo stojí hodinu před odemknutím budovy u dveří. V každém případě seč jsem se snažila, i při mém příchodu v 5:50h jsem měla pořadové číslo 9. Podotýkám že v tomto případě začínaly ordinační hodiny v 8h.
Po příchodu zdravotní sestry v 7h se v čekárně objeví hromádka zažloutlých lístků s pořadovými čísly, které vznikly patrně ve stejné době jako samotná budova a její mobiliář.
Zde je dobré zaujmout dobré startovací místo, protože ani Váš poměrně brzký příchod Vám nezaručí pořadové číslo, které Vám náleží. Zde musím až na pár výjimek však vyzdvihnout čestnost většiny přítomných.

První zkouška

Tak. Pořadové číslo máte a následují minimálně 2hodiny společného čekání. Nedoporučuji Vám čekárnu opustit s vědomím, že Vás díky vybranému lístku nikdo nepředběhne. Toto je častý začátečnický omyl, který se Vám obratem vymstí. Vaše čekání na okamžik vyruší zdravotní sestra, která podle pořadových čísel volá pacienty k odběru krve. I přesto, že lístkový systém zde funguje od počátku věků,  převážně starší dámy jej rády ignorují. Zde je možné že narazíte na ostrý souboj loktů, poté co zvoláte "Paní prosím Vás nezlobte se, ale Vy jste přišla až po mně". Zřídka kdy má toto volání smysl, protože Vás žádná z dam "neslyší". Musíte to však říci kvůli přítomným přihlížejícím, kteří se do Vás pustí v případě, že se svého pořadí vzdáte bez boje.

Čekání

Čekání samo osobě není tak špatné. Zvláště když jste vybaveni knihou, časopisem nebo hudbou a sluchátky. V teplých letních měsících v těchto čekárnách však máte obdobný pocit jako v hromadné dopravě a to díky starým oknům která se pro jistotu neotvírají. A tak zde všichni sedíte v zavřené místnosti kde postupně ubývá kyslík a vzduchem se line zvláštní aroma, které se mísí s příchutí peprmintu díky tolik oblíbeným bonbónům.

Máte papír?

Jelikož poctivě vnímáte pacienty s čísly před Vámi, jste v pozoru jakmile uslyšíte výzvu "Další prosím". V případě, že jste zde maximálně podruhé nemáte ještě vyhráno. Odměřená zdravotní sestra Vás vyzve k předložení Vaší poslední zprávy.

 

- "A Vaše minulá zpráva?"
- "Prosím?"
- "No minulou zprávu mi dejte"
- "No..Nemám.."
- "Jak jako nemáte??"
- "No..Já jsem myslela, že ji máte evidovanou v systému"
- "NO! To my ji samozřejmě máme v systému! Ale to si snad myslíte, že Vám bude pan doktor tisknout zprávu na čistej papír?? Zprávu Vám vytiskne na druhou stranu předešlé zprávy přece"

Poté musíte slíbit že se to již nestane a s pokorou přijímáte novou zprávu na novém papíře.

Takže moje rada na závěr? K doktorovi jedině s balíkem papíru.